Archive:
Vítejte na webových stránkách Sdružení pro konání mezinárodních sympozií
A LÉTO JIM PŘÁLO …
Uspořádat pracovní i přátelské setkání sochařů – sympozium, není ve světě nový nápad. Je však počin odvážný a náročný po všech stránkách. O tom také nepochybovalo nově vzniklé čtyřčenné občanské ustanovení pro činnost mezinárodních kamenných sympozií. Sdružení, které bylo právně potvrzeno a zaregistrováno 20.2.2001 předsedá ostravský sochař Martin Kuchař. Zkušeností do začátku nebylo mnoho, i když se Martin Kuchař zúčastnil v minulých letech několika podobných setkání v ČR a v Polsku. Tam získával inspiraci i drobné rady od mnohem zkušenějších a starších kolegů. Nápad, uspořádat takovou tvůrčí dílnu sochařů z různých zemí právě v našem kraji, se zrodil už v roce 2000. K jeho realizaci však vedla ještě poměrně dlouhá cesta. V oblasti, kde hlavním zdrojem obživy a také modlou celé společnosti bylo po celá desetiletí uhlí, se pak iniciátor projektu, mladý sochař rozhodoval, kde bude nejlépe sympozium uspořádat.
NESTALA SE ČERNÝM JEZEREM
Los padl na zajímavou a vzkvétající obec Stonavu. Ta se podle jejího starosty Ondřeje Febera měla původně stát “černým jezerem”. Nedaleký uhelný důl by ji za tuny “černého zlata” obětovat. Po roce 1989 ale ke změně poměrů a Stonava se tak změnila nikoliv v jezero, ale v příjemné bydliště pro své obyvatele. I když vybrané místo bylo doslova charismatické pro tento kraj uhlí, nedalo se zde v krátké době získat vše potřebné pro zázemí šesti sochařů z různých zemí pro jejich měsíční tvůrčí činnost spojenou s veškerými potřebami všedního dne.
LANDEK BYL MEKKOU
Shodou šťastných náhod získal ale předseda o.s. a organizátor celé akce Martin Kuchař do pronájmu objekt v prostředí Hornického muzea v Ostravě – Petřkovicích. Ten se pak postupně stával obyvatelným a vhodným pro práci i bydlení umělců. Také zcela zlváštní a působivé okolí domu pod vrchem Landek, opředeným pověstmi i nálezem proslulé “Landecké Venuše”, protkaný desítkami prvních ostravských uhelných slojí, se pojednou zdálo ideálním prostředím pro skupinu lidí spřízněných láskou ke kameni a jeho magickému kouzlu.
Občanské sdružení stanovilo po mnoha úvahách konání 1. mezinárodního sympozia sochařů z pěti zemí – Japonska, Švédska, Německa, Polska a ČR na čas od 14.7. do 10.8.2002. Sochaři, které občanské sdružení pozvalo jsou zralí umělci s mnoha zkušenostmi z obdobných akcí ve světě. S mnoha byl Martin Kuchař rovněž na sympoziích osobně účasten. Pak už se rozběhla řada nutných administrativních příprav, žádostí o udělení grantů, ale i zprovoznění celého objektu, který byl před tím dlouho uzavřen. Měl se stát, a také se skutečně stal, pohostinným domovem pro všechny účastníky sympozia.
Pro myšlenku uspořádat v Ostravě tak zajímavou akci se rovněž nadchl hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský a převzal nad 1. mezinárodním sochařským sympoziem osobní záštitu. Vše začalo naplno. Přes různé menší, či větší překážky, byli sochaři 14. července ráno roku 2002 na místě a připraveni zahájit svou práci. Každý si vybral z připravených kvádrů kamene ten, který potřeboval a jejž chtěl během tří týdnů opracovávat, vdechnout mu svou představu. Kámen, jehož bylo pod Landek přivezeno z lomů v Božanově (pískovec), ze Šumavy (diorit), ze Štěpánovic (sienit), z Řeky v Beskydech (pískovec), vážil celkem 30 tun. Hornické muzeum, v čele s jeho ředitelem Ing. Miroslavem Fojtíkem a Nadace Landek se svým ředitelem Ing. Stanislavem Vopaskem, se k uspořádání sympozia ve svých prostorách postavili s pochopením. Tímto ojedinělým a velmi zajímavým muzeem vzniklým ze starého dolu Anselm proudila v létě celá řada návštěvníků, kteří jako zajímavé zpestření trasy rádi přijali možnost podívat se na práci sochařů. Rovněž cyklisté proudící na své stezce vedoucí až do nedalekých Šilheřovic tvořili vnímavé publikum. Mnozí z nich se stali i denními hosty sochařů …
